1. Aktivity
Každý napíše na kousky papíru tři věci / činnosti / zvířata, která se pak budou předvádět pantomimou nebo slovně. Udělají se týmy po 3 až 5 lidech. Všechny papírky se složí a dají do klobouku nebo pytlíku a zamíchají se. Jeden z týmu si vždycky vylosuje papírek a potom musí předvádět nebo slovně popsat věc napsanou na papíře. Pravidla platí jako u hry Aktivity. Když to tým uhodne, dostane bod. Postup hry si můžete měnit podle sebe.

Oblíbený film
Všichni si sednou do kruhu. V prvním kole každý řekne svůj oblíbený film. Potom vypravěč, tedy ten, kdo hru zná, řekne: „Když jsem se ráno probudil a podíval se do trenek, našel jsem tam /název oblíbeného filmu/.“ Takže ten, kdo řekl, že jeho oblíbený film je Zelené peklo, v druhém kole řekne: „Když jsem se ráno probudil a podíval se do trenek, našel jsem tam Zelené peklo.“
Všichni ve druhém kole řeknou tuhle větu se svým oblíbeným filmem. Často je to opravdu k popukání.
Co se mi nelíbí na sousedovi
Podobný princip jako předchozí hra. Ideálně hrát hned po sobě. Lidi sedí v kruhu a hraje se na dvě kola. V prvním kole každý řekne, která část těla se mu nelíbí na sousedovi. Příklad: váš soused zleva řekne: „Na Jirkovi se mi nelíbí oči.“
A ve druhém kole musí každý políbit sousedovi tu část, která se mu nelíbila. Takže váš soused zleva vám musí políbit oči.
Tichá pošta
Dětská klasika, která je i s dospělými hráči legrace. První si vymyslí co nejsložitější větu a pošeptá ji do ucha sousedovi, ten to pošle dál a tak dále, až ten poslední řekne nahlas, co mu přišlo.
O poslední židli
Do kruhu se zády k sobě dají židle – o jednu míň, než kolik je hráčů. Pustí se hudba nebo někdo tleská. Jakmile přestane tleskat nebo když zastaví hudbu, všichni si musí co nejrychleji najít židli. Na koho židle nezbyde, vypadává. Odstraní se jedna židle a hraje se dál.
Hádej, co si myslím
Hra, která má nespočet variant. Jeden si myslí jídlo / zvíře / slavnou osobnost, případně hráči mají jména osob nalepená na čele, aby je sami neviděli. Snaží se uhádnout, čím jsou nebo na co ten druhý myslí. Lze hrát v jednotlivcích nebo v týmech.
Nekonečný příběh
Hráči sedí v kruhu a první začne vyprávět příběh. Řekne například „Jednou jsem šel na poštu…“ Další hráč musí pokračovat, vždy zopakuje celý začátek a přidá vlastní část, například „Jednou jsem šel na poštu a potkal jsem fialové prase…“. Tak se pokračuje, dokud někdo nezkazí předchozí část příběhu (na něco zapomene atd.). Čím víc hráčů, tím složitější a zábavnější hra je.

Magnety
Hráči stojí nebo se procházejí. Vybraný hráč řekne určitý počet lidí a část těla, kterou se hráči musí spojit. Například: „Magnety, spojte se chodidly po dvou!“ Vždy dva hráči se musí co nejrychleji dotknout chodidly a držet. V dalších kole je zase jiný počet lidí a jiná část těla.