Dnešní doba a její rychlé životné tempo poškozuje naše duševní zdraví. Neuvědomujeme si to, ale denně se náš organismus pere s náporem stresu, který nám pro naše zdraví vůbec neprospívá. Tělo se  takovým náporům snaží bránit,ale většinou bezvýsledně. Doba a naše úkoly nakládájí na nás stále více a více. Často jsme nabádáni, abychom zpomalili, abychom stres eliminovali relaxací a zdravým životním stylem. Jen málo z nás ale poslechne. Stále si říkáme, že ano, zpomalíme, ale až uděláme toto, tamto a nakonec jedem jako rozjetý vlak.

Naše tělo a celý organismus vybíjí své akumulátory a často pak už běží jen na zásobní agregát, na dluh. A jednoho dne už dál nemůže. Dojde do bodu, kdy již nemá energii. Duševní zdraví se začne bortit a nejen to, ale i všechny orgány se hlásí o svá práva. Dávají to najevo tím, že se začínají ozývat různé syndromy nemocí. Mnoho z nás pak chodí po lékařských ordinacích a hledají příčiny těchto problémů. Rada je jednoduchá. Naslouchejme svému tělu včas, než dojde k celkovému kolapsu organismu. Zjistíme-li včas, co nám vadí, jsme schopni si i včas pomoci.
 
Jak nedovolit stresu škodit
–        snažme se stres pokud možno ze svého života eliminovat
–        pokud se stres objeví, řešme problém včas, dokud je malý
–        v našem životě je nutná relaxace, kdy vypneme baterie a věnujeme se jen příjemným záležitostem
–        dělejme si každodenní malé radosti
–        snažme se zdravě jíst
–        nevynechávejme ve svém jídle antioxidanty
–        pravidelně zařazujme pohyb
–        udělejme si ze spánku rituál, choďme spát včas, před spaním si dopřejte příjemnou chvilku s bylinkovým čajem nebo uklidňující hudbou
–        dělme se o své starosti se s vými blízkými. Sdílená starost  je jen poloviční starost.
 
Nesnažme se udělat vše sami. Co můžeme, nechme i na jiné. Vězme, že je to v zájmu našeho zdraví. Oceníme to nejen my, ale celé naše okolí.